Lidé opět kupují i jiné ojetiny než jen škodovky

Propustil tři tisíce lidí, stáhl se ze tří zemí a tvrdí o sobě, že kvůli tomu, co ekonomická recese udělala s jeho firmou, si tři roky nevyplatil ani korunu na výplatě. Přesto Anthony Denny, šéf „Áček“, vidí v ojetinách stále lukrativní byznys a nevzdal se myšlenky vstoupit v příštím roce do Ruska. Rok 2011 totiž bude podle něj prodejům aut přát.

* Tvrdíte, že jste z nejhoršího venku a letošní rok bude podle dosavadních čísel výrazně lepší než loňský. Podělíte se s akcionáři konečně o zisk? Vyplatíte dividendy?

- Je příliš brzy na to říci, zda ano, nebo ne. Musím nejdřív vidět auditované výsledky, abych rozhodl. Osobně bych to velmi uvítal, protože jsem neměl poslední tři roky výplatu, ale skutečně bude záležet na celkových výsledcích. Ta možnost tady však je.

* Jak daleko jste v procesu restrukturalizace firmy?

- Myslím, že je to nikdy nekončící proces, vždycky budeme náš byznys přizpůsobovat aktuálním potřebám. Rok 2008 pro nás byl obdobím největší transformace, 2009 bylo dolaďování detailů a letos jsme zjistili, jak zlepšovat výkonnost na denní bázi.

* Před rokem jste uvedl, že se nově soustředíte především na auta vyrobená v Česku. Trh ojetin se však od té doby přece jen trochu rozhýbal, změnila se nějak tato strategie?

- Po roce 2008 jsme se snažili vyvarovat se absolutně čehokoli, co mělo velké motory nebo neslo obskurní značku. Ceny aut s velkým obsahem motoru klesaly v minulých dvou letech všude ve světě tak rychle, jak to nikdo z nás dosud neviděl. Trochu odvážnější jsme zase začali být až loni v létě, kdy jsme opět začali prodávat málo rozšířené značky jako Alfa Romeo, Chrysler či Porsche. Jejich ceny totiž spadly tak prudce, že jsme byli přesvědčeni, že už více spadnout nemohou.

* Jak je to s původem aut? Říkal jste také, že se soustředíte především na auta koupená v Česku. V nabídce však máte řadu dovozů z ciziny…

- Stále platí, že auta z ciziny nedovážíme.

* Na prodejních plochách máte ale stovky aut koupených v cizině. Takže se jejich výkupům nebráníte...

- Ano, auta individuálně dovezená z ciziny skutečně vykupujeme. Musím přiznat, že někdy přece jen některé modely především naftových aut i sami dovážíme, jde ale jen o zlomek naší nabídky a vždy jde jen o vozy, kterých je mezi ojetinami akutní nedostatek.

* Jak se měnila průměrná cena prodaných aut v posledních třech letech?

- Po ostrém propadu cen mezi lety 2008 a 2009 se teď snížila cena ojetin mezi 10 a 15 procenty. Dnes se nejvíc prodávají auta od 140 do 150 tisíc korun.

* To příliš nenahrává vaší divizi mladých ojetin AAA Premium Auto, kterou jste s velkou slávou uváděli v roce 2008...

- Stále funguje, ale od jara příštího roku se namísto mladých ojetin zaměří spíše na ojetiny luxusních značek. S tím, jak ceny bazarových aut v uplynulých dvou letech spadly, jsme se přestali soustřeďovat na vozy dražší než 300 tisíc korun, kam většina naší prémiové nabídky spadala. Jejich odbyt totiž ve srovnání s nejčastěji prodávanými modely klesl nesrovnatelně víc.

* Proč si myslíte, že se luxusní auta budou prodávat spíš než třeba rok staré octavie?

- Říkají nám to naše čísla. Odbyt luxusních vozů se meziročně zvýšil o sto procent a velmi rychle roste opět zájem i o terénní auta.

* Mění se nějak poměr prodaných aut na leasing či úvěr oproti těm prodaným za hotovost?

- Sami jsme překvapeni, ale ten poměr zůstal proti předkrizovému období stejný. Stále zhruba 40 procent našich prodejů spolufinancují leasingové společnosti či banky. Čekali jsme, že to zhruba o třetinu klesne, ale nestalo se.

* Garantujete roční záruku na skryté vady u aut, která prodáte. Kolik z vozů se k vám s nějakou reklamací vrátí do servisu?

- Víte, všechna auta jsou navržena tak, aby se dřív nebo později porouchala. Přesto se na nás s reklamací obrátí méně než pět procent našich zákazníků. Ne vždy ale s reklamací uspějí, neboť záruka se nevztahuje na díly, které podléhají opotřebení.

* Co si pod tím mám představit? Dejme si příklad, že kupuji třeba běžné rodinné, pět let staré auto - kombíka. Co můžu reklamovat?

- Řekněme si spíš, co nemůžete. Jsou to brzdy a spojka, protože to jsou věci, které běžně mohou odejít po 40 až 60 tisících kilometrech. Stejně tak neuspějete třeba s reklamací tlumičů. Co naopak uznáme, jsou závady elektroniky, skryté vady motoru, převodovky či vstřikování.

* Krize vás zastihla uprostřed - dle analytiků - ambiciózní zahraniční expanze, která pro vás skončila finanční katastrofou. Stáhli jste se proto z Maďarska, Polska i Rumunska a zrušili jste plány na rozjezd byznysu v Rusku. Hodláte se teď do některé z těchto zemí vrátit?

- Určitě ne do Polska a do Rumunska. V Maďarsku máme stále několik nemovitostí, ale teď to není země, kam bychom chtěli opět vstoupit. Případný návrat budeme zvažovat až ve chvíli, kdy se Maďarsko dostane z problémů. Moc rádi bychom tam začali prodávat v průběhu roku 2012. Stále ale trvá náš zájem o ruský trh, kde jednáme s partnery o společném podnikání. Doufáme, že bychom mohli začít v této zemi podnikat už v příštím roce.

* Když jste byli na vrcholu, měli jste skoro 4 000 zaměstnanců. Pak jste spadli na 900. Kolik jich máte teď?

- Zhruba 1 200 a jejich počet poroste dál, pokud porostou i prodeje tak jako doteď.

* Kdy budete na předkrizových číslech?

- Určitě to nebude v letošním roce, nejdřív za dva až tři roky, když všechno půjde tak jako doposud. V roce 2007 jsme prodali 80 tisíc aut, letos to bude méně než 40 tisíc. Tehdy jsme byli v pěti zemích, teď jsme jen v Česku a na Slovensku. Bude to těžká cesta.