Xenony označují výkonnější světlomety automobilu, které využívají svit elektrických xenonových výbojek.
Xenonová světla slouží na rozdíl od bi-xenonových pouze pro potkávací neboli tlumená světla. U xenonových tedy dálková světla obstarávají klasické halogenové žárovky, zatímco xenony svítí stále stejnou intenzitou. Jelikož je bi-xenonům a jejich nejrůznějším typům věnován samostatný článek, zaměřím se zde především na samotný princip fungování elektrických xenonových výbojek.
Světlo se v xenonové výbojce vytvoří výbojem mezi dvěma elektrodami. Ty jsou umístěny v baňce s inertním (nereaktivním) plynem a v okolí výboje se tato baňka rozšiřuje přibližně na velikost fazolového hrášku. K zapálení elektrického oblouku ve výbojce dojde pomocí impulzu několika tisíc voltů, takže xenony musejí mít i vlastní zapalovací modul (kvůli tomuto napětí je doporučováno při výměně xenonových výbojek navštívit odborný servis). Barva, která následným výbojem vznikne, je ovlivňována složením plynu v baňce. Právě díky přítomnosti vzácného plynu xenonu (kromě jiných) dostaly xenonové světlomety toto pojmenování. Barva vyzařovaného světla elektrické výbojky je odvislá od konkrétního výrobce. Nejčastější barevné složení se pohybuje okolo hodnoty 4100 K. To je vzhledem k barvě denního svitu 5200 K a vzhledem k barvě halogenových žárovek 3200 K velmi příznivá hodnota, čímž je svit xenonů mnohem bližší dennímu světlu. To umožňuje lepší soustředění řidiče a menší unavenost očí při delších nočních trasách.
Xenony mají oproti běžným světelným systémům hned několik výhod. V první řadě je to jejich výkon, který je zhruba 2,5 krát vyšší. Dále je to rozptyl vyzařovaného světla, díky čemuž xenony ozáří mnohem širší a delší prostor před automobilem, než jaký zvládnou běžné žárovky. Důležitá je také životnost, která je s úrovní 3 000 hodin svitu zhruba 6x vyšší než u halogenů.
Nevýhodu skýtají xenony v poněkud vyšší pořizovací ceně. Kvůli vysokému výkonu vyzařovaného světla také dochází také k častému zakalení optiky světlometu, kterou je po delším čase nutné vyměnit. V neposlední řadě je tu i nestálost barevného světla, kterou xenonové výbojky po několikaletém použití způsobí. Při tomto jevu je ale dobré mít na paměti jejich dosavadní životní cestu, neboť než k barevné nestálosti dojde, nasvítí xenonové výbojky již mnoho tisíc hodin.
Automobil vybavený xenonovými světlomety musí mít podle platných předpisů i několik přidružených komponent. V první řadě musí disponovat elektronickou regulací sklonu světlometů. Dále musí mít chladicí jednotku, která bude světla při svícení ochlazovat, a v neposlední řadě musí být na vozech s xenony také odstřikovače světlometů. Toto nařízení platí od minimálního světelného výkonu 2000 lumenů na jedno světlo. Kvůli takovému předpisu vznikají mezi výrobci automobilů i neplnohodnotné xenony, které poskytují výkon jednoho světla okolo 1900 lumenů. U těch řidič však bez přímého srovnání neplnohodnotnost xenonů nepozná. Výrobce ale značně ušetří. Příkladem takového vozu může být třeba česká Škoda Rapid.
Xenony jsou rovněž jako bi-xenony velmi oblíbené a vyhledávané pro barvu vyzařovaného světla, které je mnohem více podobné dennímu, než jak je tomu u klasických halogenových žárovek. Díky vyššímu světelnému účinku je také noční cestování mnohem bezpečnější a příjemnější záležitostí, což zvyšuje nejen bdělost řidiče, ale i bezpečnost celé posádky.
