Rejd je označení pro natočení kol, pomocí něhož lze řídit vůz v požadovaném směru a následně jej v něm udržet.
Natočením kol do rejdu tedy lze měnit nebo udržovat směr jízdy. Jedná se v podstatě o úhel, v jakém se obě kola natáčí na jednu či druhou stranu v porovnání s podélnou osou vozidla.
U naprosté většiny vozů podléhají rejdovému natočení kola přední. Existuje ale pár výjimek, mezi které patří kromě autobusů a nákladních vozidel také sportovní nebo sportovněji založené vozy. K nim se řadí například Porsche 911 GT3 (generace 991). To dokáže při nízké rychlosti zadní kola natáčet o pár stupňů opačně oproti předním, čímž velmi zmenšuje poloměr otáčení. Při vyšší rychlosti zadní kola naopak natáčí ve stejném směru s předními, což vůz stabilizuje a trakci při rychlých změnách směru posouvá na extrémně vysokou hranici.
Vrátíme-li se k běžnějším vozům, týká se rejdové natočení kol opravdu jen přední nápravy. Největší rejd tedy možnost nejvíce vytočit přední kola mají zpravidla městské vozy s menšími koly. U těch je podvozek a zavěšení kol nastaveno k jízdě nižšími rychlostmi s předpokladem častého otáčení, parkování nebo zajíždění do těsných prostor. Díky velkému rejdu, z něhož plyne malý poloměr otáčení, se s těmito vozy snadněji parkuje. Naopak vozy určené pro vysoké rychlosti mají poloměr otáčení velký a rejdové vytočení kol u nich končí zpravidla velmi brzy. Ty mívají s parkováním častý problém a je tak potřeba zajíždět často i s několikerým couváním.