Aquaplaning je fyzikální jev, při kterém dochází k přerušení kontaktu pneumatiky s vozovkou. Na vině je přebytečná vrstva vody v kombinaci s vyšší rychlostí vozidla. Automobil se v danou chvíli stane neřiditelným.
Pojem aquaplaning (česky také akvaplanink) vznikl spojením dvou anglických slov: aqua – voda a planing – hoblovat. Hlavní příčinou je nedostatečná schopnost pneumatiky odvést dané množství vody při dané rychlosti. Všeobecně náchylnější k aquaplaningu jsou lehčí automobily, které snadněji ztratí kontakt s vozovkou a stačí jim k tomu jak menší množství vody na vozovce, tak nižší rychlost. Těžší automobily mají obvykle menší problémy se s danou situací vypořádat. Ovšem i zde platí, že čím širší pneumatiky jsou na voze, tím náchylnější se vůz k aquaplaningu stává.
Prevencí jsou hlavně dobré pneumatiky s dostatečným vzorkem, za mokra snížená rychlost a držení volantu oběma rukama. Nejčastěji se řidiči setkávají právě s částečným aquaplaningem, kdy se obvykle polovina vozu ocitne mimo kontakt s vozovkou. V takovém případě je nejdůležitější pevně držet volant v přímém směru. Obzvlášť důležité je pak dávat pozor na vyjeté koleje, do nichž vozidlo zajede všemi koly a stává se i při nižší rychlosti velmi těžko ovladatelným.
V minulosti stál aquaplaning za řadou vážných i tragických nehod. V současné době se jeho vliv hlavně díky stabilizačnímu systému
ESP (elektronický stabilizační systém) daří eliminovat, nicméně i pro ESP stále platí fyzikální zákony.