Recenze / Renault Mégane (2002–2008)

Druhá generace Renaultu Mégane při svém příchodu na trh překvapila hodně netradičním a avantgardním designem. S odstupem času už vůz nevypadá tak dramaticky, přesto jeho linky zůstávají trochu neobvyklé. To však v podstatě platí pouze pro tří- a pětidveřový hatchback. Rok po zahájení výroby se na trh dostaly i karosářské verze sedan a combi, které jsou konvenčněji tvarované. Zvláštností sedanu a kombíku je prodloužený rozvor, který přináší více místa cestujícím na zadních sedadlech. V běžném hatchbacku je tu méně místa na kolena cestujících vzadu, u combi a sedanu je však vše v naprostém pořádku. Druhý Mégane je také k dispozici v provedení s pevnou skládací střechou, tedy jako kupé-kabrio. Tato varianta slavila v druhé generaci svou premiéru. Za pozornost jistě stojí bezpečnost Méganu druhé generace. Jako první vůz kompaktní třídy si totiž v roce 2002 vysloužil plný počet pěti hvězdiček v nárazových testech Euro NCAP. Oproti předchozí generaci zaznamenal výrazná vylepšení i interiér, soudobí konkurenti tu ovšem mají před Renaultem stále určitý náskok.

Renault Mégane druhé generace také dostal o mnoho lepší jízdní vlastnosti. Ty za špičkou třídy zaostávají jen o málo a rozdíly se projeví především za horších adhezních podmínek. Mégane ve druhé generaci také dostal ostrou sportovní verzi RS, která se může pochlubit nejen opravdu dravým projevem, ale také špičkovými jízdními vlastnostmi a příkladnou ovladatelností.

Paleta motorů je vcelku bohatá. Pokud hledáte úsporný a dynamický motor, je skvělou volbou šestnáctistovka s výkonem 83 kW. Ta uspokojí i trochu náročnější řidiče a přitom její spotřeba zůstává v příznivých mezích. Základní čtrnáctistovka v provedeních s výkonem 60 a 72 kW v praxi o mnoho úspornější nebude. Mezi jejími výkonovými variantami navíc není z hlediska dynamiky pocitově příliš velký rozdíl. Dvoulitr v atmosférickém provedení tu najdeme s výkonem 100 a později 103 kW, je však trochu žíznivý. Přeplňovaná verze má 120 kW a ve špičkovém provedení RS potom 165 kW. Turbodiesely jsou zastoupeny v základu agregátem 1,5 dCi s výkony 60 nebo 63 kW po modernizaci, silnější verze má 74 a později 78 kW. Devatenáctistovka dCi je k dispozici v provedeních 81, 88 a 96 kW. Dvoulitr se stejným označením pak přináší 110 kW.

Mégane druhé generace je vozem, který začal do nižší střední třídy vnášet některé velmi zajímavé a dosud neobvyklé prvky výbavy. V základu nechybí šest airbagů a manuální klimatizace, je tu centrální zamykání a startování tlačítkem. Nejvyšší výbavy mohou mít například navigaci. 

Renault Mégane druhé generace přišel při své premiéře s dosti neobvyklým designem, který už dnes ovšem není vnímán tak avantgardně. Trochu konzervativnější tvary mají provedení sedan a combi. Ty působí velmi vyváženým dojmem i díky prodlouženému rozvoru. Záď hatchbacku je opravdu hodně netypická a dodnes si na ni mnozí nezvykli.

Úplně základní čtrnáctistovky mají s Méganem trochu více práce, a tak se jejich spotřeba v praxi příliš neliší od silnější šestnáctistovky. Diesely překvapí příjemně nízkou spotřebou paliva, naopak objemnější benzinové dvoulitry jsou žíznivější. Pochopení pro to budou mít snad jen majitelé ostré verze RS. 

Jízdní vlastnosti Méganu se výrazně vylepšily a Renault druhou generací téměř smazal ztrátu na konkurenci. Auto je sice stále měkčí a v zatáčkách se naklání, celkově je však vedení náprav jistější a čitelnější. Zvláštní pochvalu za jízdní vlastnosti zaslouží verze RS, která je opravdu vytříbená a skvěle ovladatelná. 

Renault Mégane druhé generace je prvním automobilem nižší střední třídy, kterému se v crashtestech organizace Euro NCAP podařilo získat plný počet pěti hvězdiček. Velmi dobrá bezpečnostní výbava v kombinaci s robustní a tuhou karoserií tak dávají dobré předpoklady pro bezpečnost i v současnosti. 

V hatchbacku si mohou cestující vzadu stěžovat na méně místa pro kolena, tento nedostatek však bohatě vynahrazují verze sedan a combi s delším rozvorem. Zavazadlový prostor hatchbacku má vcelku standardní objem 330 litrů, sedan i combi pojmou velkorysých 520 litrů. U combi lze sklopením sedadel získat 1 600 litrů. Varianta kupé-kabrio se s nataženou střechou může chlubit 490 litry místa, po sklopení střechy tu zbývá jen 190 litrů. 

Jízdní komfort Méganu druhé generace je na velmi dobré úrovni, vyváženějším a komfortnějším chováním se vyznačují verze sedan a combi s delším rozvorem a pochopitelně větší hmotou za zadní nápravou. Z hlediska komfortu nepotěší jen průměrné zpracování interiéru. 

Ve statistikách spolehlivosti patří i druhá generace Renaultu Mégane k méně spolehlivým vozům. Vzhledem k rozšířené technice i široké servisní síti by ovšem měly náklady na opravy zůstat v rozumných mezích. Spotřeba paliva motorů se také drží na dobré úrovni, obzvláště u turbodieselů.