Recenze / Fiat Panda (2003–2012)

Moderní Fiat Panda nahradil první generaci vozu po dlouhých 23 letech. Novodobá interpretace malého Fiatu tak nemá s původním hranatým a maximálně jednoduchým autem téměř nic společného – snad krom toho, že patří do třídy těch úplně nejmenších vozů. Druhá Panda ovšem do této třídy přinesla trochu jiný přístup. Jde o vůz s vyšší stavbou vyráběný výhradně v pětidveřovém provedení, takže nabídka vnitřního prostoru nezaostává za mnohými vozy o třídu výše (B segment). Také platí, že druhá Panda je nadále převážně jednoduchý a levný automobil. To s sebou nese jednoduchou a spolehlivou techniku, případné opravy jsou nenákladné a z hlediska nároků na schopnosti servisu nenáročné, což se opět příznivě projevuje na provozních nákladech. Na druhou stranu výbava auta je často pouze základní, nejobyčejnější provedení nemá ani posilovač řízení, což je dnes opravdu rarita. Navíc základní provedení Pandy má také jednodušší podvozek bez příčného stabilizátoru vpředu. Ten má podstatně horší jízdní vlastnosti než modely se stabilizátorem.

Základní provedení s motorem 1,1 litru o výkonu 40 kW je tak vhodné jen pro toho, koho nebudou tyto nedostatky trápit. Pamatovat je třeba také na to, že verze bez posilovače se bude následně hůře prodávat. Výkon motoru je přitom na malý vůz a jeho určení vcelku dostačující. Silnější pohonné jednotky ale přece jenom dodávají Pandě více elánu. Skvělá je dvanáctistovka legendární řady FIRE s výkonem 44, a později dokonce 51 kW. Tento motor je pro Pandu ideální pohonnou jednotkou. Výjimečně se můžeme na trhu ojetých vozů setkat i s provedením se čtrnáctistovkou o výkonu 74 kW nebo turbodieselem 1,3 JTD s 51 nebo 55 kW. Čtrnáctistovka se šestistupňovou převodovkou udělá z Pandy divoké autíčko, turbodiesel je zase extrémně úsporný, vzhledem k dobré úspornosti základních jednotek si za něj však mnoho majitelů nepřiplatilo. Častěji jej najdeme ve verzi 4x4, ve které byl jedinou alternativou k dvanáctistovce.

Co se vzhledu týče, Panda potvrzuje svou jednoduchost, i materiály v interiéru jsou obyčejné a luxus očekávat nelze. Jenže malé a jednoduché auto prostě skvěle funguje a to Pandě dokonce vyneslo titul Evropské auto roku 2004. Díky jednoduchosti a popularitě zůstával model ve výrobě i po uvedení nástupce. Jako jeho levnější alternativa byl k dispozici pod označením Panda Classic.

Výbava Pandy byla opravdu základní, v základní verzi auto nemá dokonce ani posilovač řízení, airbag je jediný a o elektrické výbavě základní modely ani neslyšely. Pochopitelně existují i Pandy s lepší výbavou, ale chudší verze jsou obvyklejší.

Design Fiatu Panda druhé generace je spíše účelný a auto se nemusí líbit zdaleka všem. Na druhou stranu je vzhled Pandy neotřelý a originální, s jiným vozem v dané třídě si jej nespletete. Za devět let výroby design ani příliš nezestárnul. Jednoduchý a účelný je také interiér, který působí vcelku útulně.

Úsporný provoz je jednou z největších předností Pandy. Malý vůz s maloobjemovými motory pod kapotou má opravdu nízké nároky na palivo. Ty sice stoupají především při jízdě po dálnici, Panda však většinou bude sloužit v městském a příměstském provozu, kde se cítí jako ryba ve vodě a je velmi úsporná.

Naopak, jízdní vlastnosti nejsou předností Pandy. Základní verze dokonce postrádá stabilizátor na přední nápravě, což znamená, že auto je hůře ovladatelné. Podvozek Pandy nabádá spíše k rozvážné jízdě, chtít po ní ostré průjezdy zatáčkami je nerozumné.

V nárazových testech Euro NCAP získala Panda v roce 2004 hodnocení tří hvězdiček. To v době vzniku vozu vzhledem k jeho kategorii nebyla žádná ostuda, z dnešního hlediska však Fiat Panda poskytne posádce opravdu jen tu základní ochranu. Bezpečnostní výbava je celkově chudá, standardem byl u základních provedení pouze airbag řidiče.

Na svůj malý půdorys je Fiat Panda překvapivě praktický vůz. V městském provozu je hbitý a snadno se s ním parkuje, uvnitř přesto posádka nemusí trpět nedostatkem místa. Jen řidiči může trochu vadit výstupek, na kterém je umístěna řadicí páka. Zavazadlový prostor pojme solidních 206 litrů nákladu, po sklopení sedadel se dá do Pandy naložit až 860 litrů zavazadel.

Cestovní komfort v Pandě je překvapivě dobrý. Posádka má docela dostatek místa a odpružení je komfortní. I sedadla si zaslouží pochvalu. Jinak je ovšem nutné počítat s tím, že je Panda jednoduché auto s nepříliš dobrým odhlučněním. Na druhou stranu například v této třídě obvyklé místy vynechané čalounění u Pandy nenajdeme.

Fiat Panda druhé generace byl velmi levný už jako nový vůz, ojetiny jsou proto k dispozici za velmi příznivé ceny. A střídmé odčerpávání financí z peněženky pokračuje i při jeho provozu. Auto je úsporné a také spolehlivé. Rozhodně se není třeba obávat pověsti značky. Případné opravy jsou také levné, protože jednoduchá konstrukce znamená nízké sazby za servis a příznivé ceny náhradních dílů.