| Proč koupit |
|---|
Nízké ceny
Solidní vnitřní prostor
Elegantní design |
O vozidle
Dvojice modelů Fiat Bravo a Brava nahradila v roce 1995 oblíbený model Tipo. Zatímco Brava byla rodinně zaměřeným modelem s klasickou pětidveřovou karoserií, Bravo zastávalo roli dynamičtějšího a atraktivnějšího auta se sportovním střihem a třídveřovou karoserií se specifickým tvarováním. Při stejném rozvoru tak bylo Bravo kratší než pětidveřový model. I dnes působí auto vzhledově překvapivě líbivě, až atraktivně. Věk se ovšem projevuje na interiéru, jehož provedení odpovídá době, ovšem patří k těm nápaditějším a dodnes stále esteticky vcelku zajímavým. Na druhou stranu použité materiály a celkové zpracování už dnes rozhodně nadšení nevzbudí. Celkově patří model Bravo mezi podprůměrně spolehlivé automobily, a Fiatu se tak s ním stále nedařilo napravit trochu pošramocenou pověst. Uvnitř vozu se bude posádka cítit docela komfortně, platí to ovšem spíše pro posádku vpředu. Dozadu se samozřejmě hůře nastupuje a místa je tu celkově trochu méně než v pětidveřovém provedení Brava. Sedadla jsou ovšem pohodlná a u sportovních variant mohou poskytnout i dobré boční vedení. Kratší karoserie se nejvíce projevuje v zavazadlovém prostoru, zatímco Brava patří v tomto směru k premiantům i dnes, menší Bravo naopak zaostávalo už v době svého vzniku. Třídveřový hatchback totiž pojme pouhých 280 litrů nákladu. Na svou dobu se může Bravo chlubit také velmi slušnou výbavou, ovšem například v oblasti bezpečnosti neexceloval vůz ani v době svého uvedení na trh, natož tedy dnes.
Z hlediska jízdních vlastností na tom není Bravo špatně, auto dobře vede stopu a i přes trochu výraznější náklony v zatáčkách zůstává dobře čitelné a ovladatelné. Jenže pochvalu si rozhodně nezaslouží nepřesné řazení a také přeposilované řízení – alespoň u modelů do roku 1998, pak se vyladění posilovače výrazně vylepšilo a řidič už má alespoň tušení, co se s předními koly děje. Slabší jsou také brzdy.
Paleta motorů pod kapotou odpovídá době a je v podstatě shodná s pětidveřovým provedením, najdeme tu jen dílčí odlišnosti. Základem se stala slabší čtrnáctistovka s výkonem 55 nebo 59 kW, která docela stačí. Zajímavější je modernější motor s překvapivě malým objemem 1,2 litru s výkonem 60 kW, který ovšem může vyhovovat v pětidveřovém vozu, v třídveřovém dynamičtějším provedení už nesplní očekávání. Stále však platí za pružný a úsporný motor. Šestnáctistovka nejprve dostala výkon 66 kW, později pak přišla verze s výkonem 76 kW, která je pro pohon třídveřového hatchbacku ideální jednotkou. Nabízí slušnou dynamiku a krom toho se může chlubit také solidní životností. Zároveň i spotřeba zůstává rozumná. Silnější osmnáctistovka s výkonem 83 kW a pětiválcový dvoulitr se 108 kW v provedení HGT jsou už na palivo náročnější, avšak je s nimi opravdu dynamické svezení. Vznětové motory tu zastupuje letargický a slabý nepřeplňovaný agregát 1,9 s výkonem 48 kW, jeho přeplňovaná verze TD s 55 nebo 74 kW a také podstatně modernější provedení 1,9 JTD s výkonem 74 nebo 77 kW. To je z hlediska spolehlivosti provozu ze vznětových provedení nejlepší volbou.
Výbava
Na svou dobu se Bravo nabízelo se vcelku dobrou základní výbavou, dnes už ovšem vůz ničím nepřekvapí. Klimatizace je standardem u vybavenějších modelů s lepšími motory, v základu často chybí, naopak centrální zamykání, elektrická okna a zrcátka mají snad všechny modely.
Design
Fiat Bravo se může dodnes pochlubit velmi elegantním a líbivým designem. Auto má vyvážené proporce a i interiér vypadá vcelku originálně, byť se na něm jeho věk samozřejmě projevuje. Ovšem to především z hlediska zpracování a použitých materiálů.
Spotřeba
Bravo patří ještě k vozům, u kterých se na spotřebu nehledělo tak úzkostlivě, ovšem dovede nabídnout úsporné motory. Diesely samozřejmě palivo šetří, ovšem jsou vzácnější, ze zážehových agregátů jsou vhodné základní dvanáctistovky nebo výborná a živá šestnáctistovka, která přitom rovněž netrpí příliš vysokou spotřebou.
Jízdní vlastnosti
Jízdní vlastnosti modelu Bravo jsou dodnes stále solidní, auto má dobrý technický základ s dobrým vedením stopy a slušnou ovladatelností. U modelů do roku 1998 ovšem řidič příliš neví, co se děje s předními koly, důvodem je hodně přeposilovaný posilovač řízení.
Bezpečnost
V oblasti aktivní a pasivní bezpečnosti patří Fiat Brava tak trochu k propadákům. Už v době svého vzniku získal model v nárazových testech Euro NCAP pouhé dvě hvězdičky, což už tehdy znamenalo silně podprůměrný výsledek. Strukturální stabilita vozu ani poměrně základní výbava jen s jedním airbagem ve standardu dnešním nárokům určitě nevyhoví.
Praktičnost
Fiat Brava se může pochlubit prostornou karoserií s rozměrnými sedadly. Cestující tu nebudou strádat nedostatkem místa a vcelku dost je ho i pro zavazadla. Brava je totiž větší než třídveřové Bravo a tak se do kufru vejde solidních 380 litrů nákladu.
Komfort
Bravo nabízí posádce solidní jízdní komfort daný dobrým naladěním podvozku i celkově dobrým komfortem v interiéru. Zážehové motory jsou velmi kultivované. V interiéru ovšem nepotěší tvrdé a na pohled levné plasty, které mohou být u ojetých vozů výrazně poničeny.
Provozní náklady
Fiat Bravo nepatří ke zrovna spolehlivým vozům, ovšem vzhledem k jeho věku už původní nespolehlivost nehraje takovou roli. Dnes je důležité, že jsou náhradní díly opravdu levné a samotné opravy nenáročné, takže provozní náklady se budou držet v příznivých mezích.
