datum: 15.9.2010
zdroj: TN:CZ
Je jednoduchý, levný a žádaný. Pochází z Itálie. A vyrábí se už sedmnáct let. Mluvíme o Fiatu Punto.
Psal se rok 1999 a Fiat představil nástupce Fiatu Punto. Co od něj očekávat nikdo netušil. Budou ho mít lidé stejně rádi? Nebude stejně poruchový? Nakonec to byl právě tenhle vůz, který udržel značku v těžkých chvílích při životě a nenechal jí padnout do kráteru finanční deprese.
Trocha historie
Auto bylo hned od počátku vybaveno širokou paletou motorů. V nabídce byla jedenáctistovka, dvanáctistovka s osmi ventily, později přišla ta samá verze s šestnácti ventily, příznivci nafty pak měli na výběr ze dvou devatenáctistovek - 1.9 D(44 kW) a 1.9 JTD (59 kW). Za tři roky dostal posledně jmenovaný větší výkon (62 kW) a o rok později představila firma upravenou verzi. Objevily se konečně malé turbodiesely 1.3 JTD (51 kW) a zážehová čtrnáctistovky. Pokud narazíte na verzi motoru 1.9 JTD se 74 kW, pak je jasné, že se jedná o dovoz ze zahraničí, protože u nás se tahle motorizace neprodávala.
ČTĚTE TAKÉ:
PORADNA: kupujeme ojetý Ford Focus
PORADNA: kupujeme ojetý Chevrolet Spark
V roce 2005 přišel na trh nástupce pod označením Grande Punto, ale původní verze se vyrábí dál, jako ekonomická varianta s názvem Punto Classic. Tentokrát však jen s motory 1.2 a 1.3 JTD.
Technika
Druhá generace Fiatu Punto doznala proti první generaci hlavně pokrok v tuhosti karoserie. Auto obstálo i v bezpečnostních testech, a bylo to i díky tomu, že dva airbagy se staly standardem.
I když je Punto je autem spíše do města, netrpí posádka nedostatkem cestovního pohodlí. Najdete zde pohodlná sedadla s dostatkem místa i vzadu, různé přihrádky a velký zavazadlový prostor. Díky elektrickému posilovači řízení, který má režim pro městský a mimoměstský provoz, se s ním velmi snadno parkuje. Celkově bohatá základní výbava, spolu s úspornými motory a cenou dělá z Punta bestseller.
Podle Miroslava Vápeníka z AAA Auto má auto výbornou antikorozní ochranu, takže rez na karoserii prakticky nenajdeme. Pokud ano, pak jde o bouračku a takovému vozu je lepší se vyhnout. "Se rzí se pak setkáváme až na spodku auta, kde kvetou výfuky a jejich zavěšení,“ dodává Miroslav Vápeník.
Nejlepším motorem v autě je jednoznačně zážehová čtyřválcová dvanáctistovka. Ať má osm nebo šestnáct ventilů, je to spolehlivý stroj. Silnější verze je výborná i na dálnice. Hlavně ale závažnější opakující se chyba u tohoto motoru snad neexistuje. I když se přetrhne převodový řemen, nic závažnějšího se nestane. Ventily a písty na sebe totiž nedosáhnou.
Nedostatky
Na zadní nápravě často dochází k ničení ložisek, takže je náprava hlučnější. Stejně tak dochází i k vytlučení silentbloků. Přední nápravy trpí, když jsou nad nimi naftové motory o objemu 1,9 litru. Ty navíc jsou dražší na pojištění a i následné opravy. Uniká z nich občas palivo, kazí se vstřikovací systémy... Lepší je tak určitě menší a modernější třináctistovka.
