Studený start

Studený start probíhá při každém nastartování motoru, kdy není motor zahřátý na provozní teplotu, takže do této kategorie spadá prakticky většina startů. Nezáleží přitom, zda se jedná o ranní cestu do práce nebo o popojíždění ve městě například mezi nákupními centry. Při studeném startu vždy dochází k nedostatečnému mazání pohyblivých částí motoru, z čehož plyne vyšší mechanické opotřebení. Proto je opravdu velice důležité nechat motor po studeném startu minimálně minutu (nejlépe déle) běžet na volnoběh, aby se alespoň lehce zvedla teplota všech provozních kapalin, a následně pohonný agregát zahřát plynulou a šetrnou jízdou.

Rovněž emise jsou u studeného startu a při následné jízdě se studeným motorem velmi vysoké, protože katalyzátor plní svou funkci až po zahřátí na provozní teplotu. Studený start také velmi zvyšuje spotřebu paliva a v kombinaci s příliš horlivými systémy start/stop, které i ne zcela zahřátý motor na křižovatce zhasnou, může mít takový systém za následek zcela opačný efekt. Jednoduše místo aby se motor ohřál a potřeboval ke svému provozu méně paliva, nestihne tento proces dokončit, čímž se nejen zvýší spotřeba paliva, ale i zkracuje jeho samotná životnost.

Zda je motor správně ohřátý na provozní teplotu, se řidič dozví velmi těžko a nejdůležitějším ukazatelem jeho teploty může být teplota samotného oleje. Ten pracuje správně při zhruba 80 stupních celsia. Ukazatel teploty oleje ovšem většina výrobců ve svých modelech vůbec nenabízí. Namísto toho se zde vyskytuje velmi často teploměr. Ten udává teplotu chladicí kapaliny, která může rovněž posloužit ke zjištění správné teploty motoru. Ovšem pouze jako orientační údaj.

Pro správné zahřátí motoru ze studeného stavu je tak potřebná jízda o délce zhruba 20 kilometrů ustáleným tempem. Teprve pak si správnou teplotou oleje a motoru můžeme být jisti a naplno využívat jeho výkonový potenciál.