Parkovací senzory jsou čidla umístěná v náraznících vozu, která monitorují vzdálenost od překážky, čímž značně usnadňují parkování především ve stísněných prostorech.
Dnešní trend neustálého zvětšování automobilů si s sebou nese i jedno velké negativum a tím je stále obtížnější parkování. Již postavená parkovací místa nelze nafouknout a tak jsou řidiči nuceni své vozy parkovat do stále těsnějších a užších prostorů. U moderních automobilů se vlivem rostoucí pasivní bezpečnosti pak zhoršuje i výhled vně a v neposlední řadě je tu i faktor řidiče jako takového, neboť „správný“ moderní řidič má s parkováním jistý ať už menší či větší problém. Výrobci dnešních automobilů se tak snaží úkony parkování co nejvíce zjednodušit a ulehčit.
Parkovací senzory jsou obsaženy v příplatkové výbavě drtivé většiny všech nových vozů (minimálně v zadním nárazníku). Jedná se o soubor čidel, která jsou umístěna v náraznících tak, aby snímala okolí a včas informovala před blížící se překážkou (značná část parkovacích čidel má jisté zpoždění a proto je dobré parkovat pomaleji).
Na prvopočátku byly parkovací senzory vybaveny pouze akustickým upozorněním, jež svou frekvencí informovalo řidiče o vzdálenosti od překážky buďto před vozem či za ním. Později se k akustickým signálům přidala i grafická znázornění na multimediálních displejích ve vozech a vozy byly schopny přesně znázornit vzdálenost od překážky (do extrému toto řešení dotáhla automobilka Tesla, která u svého Modelu S dokonce ukazuje i přesnou vzdálenost v centimetrech).
Napsat na WhatsApp