Recenze / Volkswagen Sharan (1995–2010)

První generace Volkswagenu Sharan, velkého MPV značky, vydržela ve výrobě opravdu dlouhých 15 let.  Jeho sourozenec, Ford Galaxy, vydržel ve výrobě také dlouho, ale zcela nová, s Sharanem už nespřízněná generace jej nahradila v roce 2006. Sharan měl ještě jednoho sourozence, tím bylo MPV Alhambra se značkou Seat. Vzhledem k přítomnosti těchto dvou vozů na trhu je pozice Sharanu jako ojetiny trochu komplikovaná. Ačkoli se auta liší jenom v detailech, i Ford přebírá většinu pohonných jednotek od VW, ceny Sharanu jsou o trochu vyšší než u sourozenců. Většina závad na vozidle není finančně příliš náročných a jejich opravy by měly být vcelku jednoduché, takže provozní náklady zůstávají příjemně nízko. Tedy, pokud majitelé zvolí verzi se vznětovým motorem pod kapotou, benzinové jednotky mají vzhledem k vysoké pohotovostní hmotnosti Sharanu spotřebu opravdu vysokou. Sharan si ovšem zaslouží i pochválit. A to především za prostorný a variabilní interiér s vyjímatelnými sedadly. Ta jsou sice trochu tužší, ale poskytují cestujícím dobrou oporu. Z Sharanu je i velmi dobrý výhled a celková orientace okolo vozu je velmi dobrá.

Aby vydržel tak dlouhý modelový cyklus, prodělal Sharan dvě modernizace. Ta první, výraznější, přišla v roce 2000 a auto při ní dostalo novou, pro VW tehdy typičtější, méně vejčitou příď. Měnila se i paleta motorů, turbodiesely 1,9 TDI se vstřikováním pomocí rotačního čerpadla tu nahradily novější motory TDI-PD. Další modernizace proběhla koncem roku 2003, vizuálně tentokrát už byla méně nápadná.

U první verze převažovaly v nabídce překvapivě zážehové motory, a to v poměru 3 : 2. Základní dvoulitr s 85 kW, osmnáctistovka turbo se 110 kW nebo  motor 2,8 VR6 se 128 kW ovšem nepatří k vyhledávaným verzím, především kvůli vysoké spotřebě. Výhodou byla možnost pohonu všech kol 4Motion. Turbodiesely TDI zastupovaly verze o výkonu 66 a 81 kW, není nutné připomínat, že lepší volbou pro těžký vůz je silnější z jednotek. Po první modernizaci posílil šestiválec VR6 na 150 kW a krom základního TDI se 66 kW byly dostupné i silnější verze s 85 a 96 kW (silnější až od roku 2003). Po druhé modernizaci zmizel z nabídky nejslabší turbodiesel a naopak se rozšířila nabídka na opačném konci výkonového spektra. Motor 1,9 TDI-PD mohl mít až 110 kW, před koncem výroby pak tento agregát nahradil nový dvoulitr TDI s výkonem 103 kW. Silnější motory v nabídce bylo možné kombinovat s pohonem všech kol a v některých případech i s automatickými převodovkami.

Rozsah výbavy u Sharanu může být opravdu široký, nicméně platí, že i levnější verze na tom nejsou špatně. Pochopitelně více zajímavých prvků najdeme u novějších vozů, kde doznala pokrok především bezpečnostní výbava. Na druhou stranu vozy z posledních let výroby úrovní použité výbavy mohou zaostávat za koncepčně modernějšími konkurenty.

Volkswagen Sharan přišel v době svého vzniku na trh s karoserií jednoduchých, v rozích zaoblených tvarů. Toto provedení se ukázalo být jako vcelku nadčasové a s postupnými modernizacemi tak Sharan přežil ve výrobě 15 let. Vzhled auta je možná trochu moc usedlý, to ovšem u MPV vůbec nemusí vadit. Interiér, který byl řešen jednoduše a účelně, také estetikou nenadchne, ovšem stále působí docela hodnotně.

Z hlediska spotřeby nemá smysl do Sharanu volit jiné motory než turbodiesely. Ty mají i u velkého a těžkého auta příjemně nízké nároky na přísun paliva. Pravým opakem jsou zážehové motory, největším žroutem je pochopitelně šestiválec VR6.

V době svého vzniku měl Volkswagen Sharan velmi dobrý podvozek, i to jej možná udrželo ve výrobě tak dlouho. Jízdní vlastnosti jsou nezáludné a jisté, auto netrpí přílišnými náklony v zatáčkách a přitom je pro posádku stále pohodlné.

Nárazové testy Euro NCAP absolvoval Sharan až v roce 1999 a výsledek byl tehdy jen průměrný. Za ochranu posádky dostal Sharan trojici hvězdiček, což je z dnešního hlediska podprůměrný výsledek. Obzvláště pokud uvážíme konstrukční stáří vozu a jeho zaměření na přepravu většího množství osob. Lepší je volit mladší provedení, která mají výrazně vylepšenou bezpečnostní výbavu.

Sharan první generace je velmi praktické auto, které potěší variabilním interiérem. V něm mohou být dvě, nebo tři řady sedadel, vůz tak pojme pět, nebo sedm cestujících. Obě zadní řady lze vyjímat, takže se z Sharanu dá v případě potřeby vytvořit i opravdu schopný stěhovák. V konfiguraci pro plné obsazení má zavazadlový prostor objem pouze 265 litrů, jen se dvěma řadami sedadel je ovšem přepravní kapacita obrovská.

Velké MPV nabízí posádce opravdu nadbytek místa, a cestující se tu tak cítí velmi příjemně. Komfort odpružení je rovněž na velmi dobré úrovni, trochu tužší jsou ovšem sedadla. To nemusí každému vyhovovat při dlouhých cestách, pro které je Sharan předurčen. Na druhou stranu poskytují sedadla velmi dobrou oporu.

Pokud do Sharanu zvolíte jako pohonnou jednotku vznětový motor, náklady na palivo tím udržíte na minimu. Servisní náklady jsou přijatelné, výhodou je dostupnost servisu – koncernová technika je totiž dobře známá každému automechanikovi.