Recenze / Land Rover Freelander (1997–2006)

Ani výbavou Freelander nijak zásadně nevyniká. Základní verze mohou mít jen chudší množství prvků, vzhledem k době vzniku ovšem nečekejte ani v lepších verzích mnoho pokročilých kousků elektroniky. Spokojit se tak většinou musíte s elektrickou výbavou, klimatizací a dalšími běžnými prvky. 

Land Rover Freelander má mohutný vzhled, který byl ovšem až do faceliftu provedeného koncem roku 2003 trochu usedlý. Po modernizaci působí auto zajímavějším dojmem. K dispozici jsou dvě karosářské varianty – tří- a pětidveřové provedení. Na rozdíl od některých soupeřů tu ovšem Land Rover nezkrátil rozvor, obě provedení jsou prakticky stejně dlouhá a liší se jen designem zadní části karoserie. Kupé je dost svébytné, pětidveřová verze se třeba větším zadním oknem snaží trochu připomínat větší off-road Discovery. 

V omezené nabídce motorů můžete u Freelanderu první generace vybírat z dvoulitrového turbodieselu nebo zážehové osmnáctistovky. Ani jeden motor není vyloženě úsporný, vhodnější volbou je ovšem pochopitelně turbodiesel, který dovede průměr stlačit hluboko pod 8 litrů. To u benzinového modelu se téměř nedá počítat s tím, že by spotřeba klesla pod 10 litrů. 

Jízdními vlastnostmi Freelander nepřekvapí, v podstatě jimi nepřekvapoval ani v době svého uvedení. Auto je docela jisté, ovšem v zatáčkách přichází nedotáčivost brzy. Náklony nejsou příliš výrazné, to díky tužšímu odpružení. Od řízení také nečekejte kdovíjakou zpětnou vazbu nebo přesnost. 

První Freelander se do nárazových testů Euro NCAP pustil v roce 2002, kdy už za sebou měl drobnější modernizace. I přesto auto nepodalo příliš přesvědčivý výsledek, trojice hvězdiček není z dnešního pohledu mnoho. Ukázalo se, že Freelander nemá příliš tuhou karoserii. 

Land Rover Freelander první generace přináší vcelku slušný vnitřní prostor, jen cestující na zadních sedadlech se musejí spokojit s trochu kratšími sedáky. Zavazadlový prostor o objemu 354 litrů neohromí, na druhou stranu je vcelku prakticky řešen a v rámci třídy patří ke standardu. 

Jízdní komfort Freelanderu je solidní. Podvozek má sice tužší naladění, ale velké terénní pneumatiky zvládnou odfiltrovat řadu nerovností samy. Odhlučnění je na víceméně standardní úrovni, podobně jako nabídka místa. Jen sedadla by mohla být trochu pohodlnější. 

Land Rover Freelander bohužel nepatří mezi nejspolehlivější kompaktní SUV, v tomto ohledu jsou jeho japonští soupeři lepší volbou. Ačkoli má jednodušší techniku než větší sourozenci, ceny některých oprav jsou i nadále docela vyšší. Ani spotřeba motorů není kdovíjak nízká, což opět náklady zvyšuje.