Recenze / Toyota RAV 4 (2000–2006)

Toyota RAV4 patří mezi zakladatele segmentu kompaktních SUV, její první generace tak patřila mezi nejpopulárnější vozy mladé kategorie a druhá generace, která na ni navázala v roce 2000, úspěch zopakovala. Druhá „Ravka“ patří stále ještě k trochu drsnějším SUV kompaktní kategorie, byť v základním provedení měla pouze pohon předních kol. Schopnosti v terénu jsou na SUV nadprůměrné a i celkovým vzhledem se chce RAV4 druhé generace více přiblížit dospělým terénním vozům. To může být pro někoho důležité lákadlo, mnoho moderních SUV po stránce vzhledu takříkajíc „vyměklo“. Na druhou stranu je potřeba při jízdě mimo zpevněné cesty dávat pozor na vcelku nízko posazený výfuk auta, do těžšího terénu tak RAV4 určitě nepatří. Model se podobně jako v první generaci prodával v tří- a pětidveřové verzi, což je v dané kategorii dnes velmi neobvyklé. Třídveřová „Ravka“ je podstatně menší než pětidveřové provedení, to je tedy podstatně výhodnější z hlediska vnitřního prostoru. Dokazuje to už objem zavazadelníku, u třídveřového vozu je to jenom 175 litrů, delší varianta nabídne velmi solidních 520 litrů.

Pro RAV je typická velká spolehlivost a kvalitní dílenské zpracování, byť použité materiály někdy působí lacinějším dojmem. Co se nabídky motorů týče, ta nikdy nebyla u „Ravky“ příliš bohatá. Základní osmnáctistovka s 92 kW byla kombinována s pohonem předních kol, dvoulitr se solidním výkonem 110 kW už měl automaticky přiřaditelný náhon všech kol. Ideální volbou je turbodiesel 2,0 D4-D, který svým výkonem 85 kW na RAV4 bohatě dostačuje a přináší přitom příznivou spotřebu paliva.

Japonské automobily jsou proslulé tím, že příliš mnoho položek v jejich ceníku nenajdeme. To ovšem také znamená, že výbava RAV4 je na dobu vzniku spíše nadprůměrná.

Druhá generace Toyoty RAV4 se snaží svým vzhledem být bližší klasickým terénním automobilům než trochu změkčilým SUV. Drsnější vzhled mohou podpořit nástavce prahů, tak typické pro off-roady. Robustnější vzhled RAV4 nepodléhá tak rychle stárnutí, což je příznivá zpráva.

Z hlediska spotřeby je ideální volbou pro RAV4 dieselový dvoulitr s výkonem 85 kW. U zážehových variant je to trochu horší, osmnáctistovka určená pro verze s předním pohonem totiž příliš nedává najevo svůj papírový výkon a je potřeba ji trochu více trápit, dvoulitr má vyšší spotřebu tak nějak automaticky.

RAV4 si lépe než řada dobových konkurentů vede v lehkém terénu, přesto to výrazně negativně neovlivňuje její schopnosti na silnici. Je ovšem nutné počítat s tím, že auto má tendenci se více naklánět a celková stabilita je poplatná vyšší stavbě vozu. Ve třídě také najdeme excelentnější silniční kousky.

Toyota RAV4 druhé generace působí velmi robustním dojmem a její bezpečnostní výbava zhruba odpovídá době jejího vzniku, je mírně nadprůměrná. Z vozu je také dobrý výhled. Nárazové testy Euro NCAP ovšem druhá generace neabsolvovala, takže praktická bezpečnost zůstává trochu otazníkem.

Dvě verze rozvoru, krátké třídveřové provedení a delší pětidveřové, to je nezvyklá charakteristika RAV4. Krátké provedení s délkou jen něco přes 3,8 metru patří k opravdu malým autům a mnoho místa posádce nenabídne, na druhou stranu, tady se ani s převozem čtyř osob moc nepočítalo. To delší pětidveřová varianta je na tom o mnoho lépe a její zavazadlový prostor s objemem 520 litrů je nadprůměrný. Vadí ovšem dveře zavazadelníku, které se otvírají směrem k chodníku, a tudíž je nutné je při nakládání obcházet.

Posádce nabízí RAV4 dobrý prostor, tedy pokud jde o pětidveřovou verzi. Podvozek SUV je také naladěn na slušný jízdní komfort, řidič má ovšem trochu ztíženou situaci ve vyšších rychlostech – řízení je trochu přeposilované a vyžaduje více pozornosti.

Toyota RAV4 patří mezi stejně starými ojetinami mezi nejspolehlivější vozy své kategorie i celkově vůbec. Robustní vůz také příliš netrpí mechanickými závadami ani nadměrným opotřebením částí. Výjimkou může být spojka, která je obzvláště u turbodieselu trochu méně trvanlivá. Celkově je ovšem RAV4 z hlediska nákladů na provoz příjemný vůz.