Recenze / Renault Laguna (2007–2015)

Třetí generace Renaultu Laguna byla ve formě konceptu představena v roce 2007 a od roku 2008 se dostávala k zákazníkům. Vyrážela například proti Fordu Mondeo, se kterým drží Renault vzácně vyrovnaný cyklus modelových obměn. Zaměření vozů je ovšem docela jiné. I pro Lagunu třetí generace platí, že nabídka vnitřního prostoru je velmi dobrá, ovšem v segmentu najdeme i prostornější vozy, jako třeba právě Mondeo. Především zavazadlový prostor nedosahuje míry obvyklé v dané třídě. Třetí Laguna ovšem dostala oproti generaci druhé především daleko příjemnější design, který nebudí tolik negativních ohlasů. Velmi elegantně a luxusně pak působí kupé, které je novinkou třetí generace. Je to cestovní GT s velmi atraktivním hávem a navíc zajímavou technikou. Podvozkově totiž běžná Laguna třetí generace nepatří zrovna na vrchol své třídy a je spíše průměrná. Na vině je platforma, kterou vůz sdílí s Nissanem Murrano a Altima, což jsou vozy zaměřené na amerického zákazníka. Ani důkladná revize příliš nepomohla a Laguna je především hodně nedotáčivá. U kupé se ovšem objevilo aktivní řízení zadní nápravy, které celkovou ovladatelnost auta výrazně vylepšuje. I tak tu ovšem zůstává důraz na pohodlí.

V případě třetí Laguny došlo trochu ke zúžení nabídky motorů, což bylo celkově ku prospěchu. Populárnější jsou samozřejmě turbodiesely, které tu najdeme ve dvou objemech – 1,5 dDi a 2,0 dCi. Menší motor má výkon 81 kW, což postačuje spíše na klidnou jízdu. Dvoulitr je k dispozici ve variantách od 96 do 131 kW. Celkově je vhodnější volbou, s relativně velkou Lagunou nemá nejmenší potíže a má i příznivou spotřebu paliva. Z benzinových motorů tu zbyla šestnáctistovka s 81 kW, dvoulitr se 103 kW, jeho přeplňované verze se 125 a 150 kW a vrcholem je opět šestiválec, tentokrát o objemu 3,5 litru, původem od Nissanu, s výkonem 175 kW. Ten je vyhrazen pouze pro kupé, podobně jako špičkový šestiválcový turbodiesel 3,0 litru s výkonem 173 kW. 

I třetí Laguna má na poměry své třídy nadstandardně dobrou výbavu, byť její prvky nepůsobí už tak revolučně jako u generace druhé. Stále však platí, že se tu připlácí za méně prvků než u konkurence a na trhu ojetých vozů najdeme auta s opravdu bohatou výbavou.

Renault Laguna třetí generace přinesl umírněnější design, který nepůsobí tolik kontroverzně jako u jeho předchůdce. Auto je elegantní a vcelku líbivé, opravdu lákavé tvary má provedení kupé, které má také technicky zajímavější podvozek. Hodnotně a příjemně působí také interiér vozu.

Jako u většiny aut dané třídy platí, že Lagunu třetí generace nejčastěji seženete se vznětovým motorem. Agregáty jsou úsporné a prozatím prokazují i dobrou spolehlivost. Horší je to se spotřebou zážehových motorů, atmosférická 1,6 a dvoulitr jsou na tom ještě docela dobře, přeplňovaný dvoulitr a šestiválec ovšem už moc ne.

Ve všech generacích klade Renault Laguna důraz především na vysoký cestovní komfort. Jednodušší podvozek, převzatý od amerických verzí některých Nissanů, ovšem znamená jen průměrné jízdní vlastnosti. Ty nejsou záludné, ale nedotáčivost u Laguny přichází velmi brzy. Lepší je to u kupé s řízením zadní nápravy. Kladně jsou také hodnoceny brzdy Laguny.

Pětihvězdičkové hodnocení v nárazových testech Euro NCAP se od doby uvedení druhé Laguny stalo pro Renault standardem, a tak ani třetí generace nemohla dopadnout jinak. Modelu se podařilo ještě o něco posunout laťku nastavenou předchozí generací, na druhou stranu z jízdního hlediska hraje roli horší držení stopy.

Renault Laguna rozhodně nepatří mezi nejlepší stěhováky své třídy. Po předchozí generaci auto zdědilo velmi dobrý vnitřní prostor s pohodlnými sedadly, ovšem prostor zavazadlový je nadále spíše podprůměrný. Hodnoty 450 litrů u sedanu a 508 u combi by ovšem měly většině lidí dostačovat.

I pro třetí generaci Laguny platí zaměření především na pohodlí, kterého má posádka dostatek. Měkké odpružení filtruje většinu nerovností, původ šasi ovšem přináší větší citlivost na přejezd příčných nerovností, které se ozývají citelnými rázy.

Laguna třetí generace trochu trpí pošramocenou image, kterou zdědila po předchozím, nepříliš spolehlivém modelu. Zatím se ovšem jeví být dostatečně trvanlivým vozem, rozhodně je na tom lépe než předchůdce. Image ovšem ovlivňuje ceny třetí Laguny, které začínají příjemně nízko. Nízko se drží i provozní náklady včetně nákladů na palivo, při opětovném prodeji je ovšem nutné opět počítat s výraznějším poklesem ceny.

Trh je tvořen v převážné většině vozy dovezenými ze zahraničí. Proto důkladná kontrola vozu před koupí, zejména prověření jeho legálního původu a servisní historie, jsou zde skutečně namístě, stejně jako patřičně dlouhá testovací jízda. Rychlý pokles cen činí z Laguny vcelku zajímavou volbu, neboť je běžně až o 50 tisíc levnější než menší Octavia stejného roku výroby. Za rychlý propad cen vděčí Laguna především nevalné pověsti svého předchůdce. Ani podbízivá cenová politika prodejců nových vozů nezaručila Laguně kdovíjak dobré prodejní výsledky. Zájemce o ojetinu proto může být potěšen nízkou cenou při nákupu, ale naopak zdrcen při opětovném prodeji. Trhu dominují osvědčené naftové motorizace, jejichž podíl je v ČR kolem 90 %. Jako nejméně vhodná se jeví verze 1,5 dCi, která vlivem relativně vysoké hmotnosti vozu pracuje na hranici svých možností a může trpět nadměrným opotřebením. Jak už to u Renaultů z poslední dekády bývá, je při prohlídce vybraného vozu potřeba věnovat dostatek pozornosti veškeré elektronické výbavě vozu a zkontrolovat funkčnost všech ovládacích prvků. Příčina problému může spočívat v narušeném vedení kabelů, většinou se však jedná o chybu ovládacího softwaru. Takže nejspíš nic, co by majitele starších Renaultů překvapilo. Většinou se tyto závady řeší aktualizací softwaru v řídicích jednotkách. Během záruční lhůty prošly Laguny řadou servisních akcí, které podobné vrtochy a nedodělky řešily, a proto nepřekvapí, že jsou nadprůměrně ceněny vozy s doloženou a důvěryhodnou servisní historií.