Recenze / Peugeot 407 (2004–2011)

Peugeot 407 nahradil v roce 2004 model 406. Hlavním lákadlem novinky se stal atraktivní design, který dodnes působí lákavě. Trochu překvapivě udělal Peugeot u svého typu střední třídy ústupky v prostornosti interiéru. Ten tak sice působí útulným dojmem, který ještě umocňují kvalitní použité materiály a pohodlná sedadla, na druhou stranu centimetry se tu rozhodně nehýří. Především na zadních sedadlech je trochu méně místa nad hlavou, dlouháni tu mohou mít trochu potíže. Vyloženě nedostatkem místa ovšem posádka celkově trpět nebude. To ovšem nemusí platit pro zavazadla. „Čtyřistasedmička“ má totiž skromnější zavazadelník. Sedan pojme tolik litrů zavazadel, jako hlásá číslovka v jeho názvu – tedy 407. Podstatně populárnější combi hodnotu vylepší, ale nikoli zásadně, jeho 448 litrů patří v dané třídě k podprůměru. Na druhou stranu to bude pro řadu majitelů dostačující hodnota. Tvarově mimořádně atraktivní kupé pak pojme solidních 400 litrů, tedy jen o málo méně než u sedanu. U obou těchto variant je také nutné počítat se zhoršeným přístupem do zavazadlového prostoru.

Pod kapotou 407 se objevila celá řada pohonných jednotek, jednoznačně převládají turbodiesely, které potěší mimořádně nízkou spotřebou paliva. Nejúspornějším základem jsou jednotky 1,6 HDI s výkonem 80 kW, které pro pohon auta plně dostačují, ovšem celkově jsou podstatně méně spolehlivé než větší a silnější motory. Proto je lepší hledat spíše vůz vybavený osvědčeným turbodieselem 2,0 HDI, který se ve 407 zpočátku dodával s výkonem 100 kW, později došlo k nárůstu na 103 kW a v posledním roce na 110 kW. Kupé mělo od roku 2009 dvoulitrové HDI s výkonem 120 kW. Silnější turbodiesel 2,2 HDI dostal výkon 125 kW, při modernizaci v roce 2008 tento klesl na 120 kW. Nejsilnějším, ale už vzácnějším motorem je šestiválcový turbodiesel 2,7 HDI se 150 kW, kupé dostalo na sklonku života ještě silnější třílitrový šestiválec se 177 kW. Benzinové motory jsou méně obvyklé a vyhledávané, paleta začíná u výkonu 85 (od druhého roku výroby 92) kW z atmosférického motoru 1,8 litru. I ten je dostačující, z hlediska dynamiky je však lepší zamířit o trochu výše, alespoň k dvoulitru, který byl postupně nabízen ve výkonových verzích 100 nebo od druhého roku výroby 103 kW. I u motoru 2,2 litru se zvedal výkon hned v druhém modelovém roku, ze 116 kW došlo k nárůstu na 120 kW. I v benzinovém provedení lze mít šestiválec, jeho výkon 155 kW však ve srovnání s turbodieselem neoslní, a tak je jasné, že tato žíznivější pohonná jednotka zaujme jen zájemce o motor s co nejklidnějším chodem.

V Peugeotu 407 najdeme většinou vcelku solidní výbavu, která je svým rozsahem lehce nad průměrem doby vzniku vozu. Je to dáno tím, že vůz se opravdu zaměřuje na komfort, klimatizace, elektrické ovládání oken nebo centrální zamykání tak rozhodně chybět nemohou. Peugeot nabízel i další komfortní prvky, takže na trhu není nouze ani o opravdu dobře vybavené exempláře.

Peugeot 407 patřil v době svého aktivního modelového života ke vzhledově nejatraktivnějším vozům střední třídy a dodnes právě jeho design láká řadu kupců. Ne každému musí být po chuti pro tehdejší Peugeoty typická velká maska chladiče, celkově je ovšem 407 velmi zdařilý kousek. To platí jak pro sedan, tak pro combi SW, samostatnou kapitolou je atraktivní kupé.

Paleta turbodieselových motorů pod kapotou 407 je mimořádně úsporná, takže v kombinaci s jednotkami HDI je model vyhledávanou volbou spořivých řidičů. U motorů roste spotřeba lineárně s jejich objemem, i šestiválec HDI je však příjemně spořivý. V podstatě i běžné benzinové motorizace nejsou příliš žíznivé, stoupající nároky se projevují až u jednotky 2,2 litru, a především třílitrového šestiválce.

Peugeot 407 je především komfortně laděný vůz a jeho jízdní vlastnosti tomu víceméně odpovídají. Držení stopy je spíše průměrné a především s turbodiesely se nedotáčivost dostavuje poměrně brzy. Pochvalu si nezaslouží také řízení, které prakticky úplně postrádá zpětnou vazbu, a tak řidič nemá moc představu o tom, co se s předními koly děje. To předurčuje vůz ke klidnější jízdě.

V roce 2004 získal Peugeot 407 v nárazových testech Euro NCAP plný počet pěti hvězdiček a dodnes patří k velmi bezpečným automobilům. Podepisuje se na tom tuhý skelet, k celkové pevnosti vozu přispívá paradoxně i menší množství místa uvnitř. Dobrá je i bezpečnostní výbava. „Čtyřistasedmička“ navíc řidiče neláká k dynamické a riskantní jízdě.

Ve střední třídě určitě najdeme auta, která jsou o mnoho praktičtější než Peugeot 407. Pokud už přece jenom jistou míru praktičnosti vyžadujete, je lepší volit variantu combi, ani u ní ovšem objem zavazadlového prostoru (448 litrů) nijak neohromí. Sedan a kupé jsou na tom s objemem 407 a 400 litrů ještě hůře, navíc vstupní otvor ještě trochu využitelnost ještě trochu omezuje.

Peugeot 407 je automobil s příkladným jízdním komfortem, rozbité české silnice žehlí s velkou grácií. Posádka také ocení pohodlná a vcelku rozměrná sedadla, příjemné použité materiály i dobrou akustickou pohodu v autě. Celkový dojem ovšem trochu kazí stísněnější interiér.

Peugeot 407 sice nepatří k nejspolehlivějším vozům své třídy, pokud vás ovšem nepotká trochu netypická, ale dražší porucha páček pod volantem, měly by být celkové provozní náklady vcelku příznivé. Dané to je především dobrou dostupností široké palety náhradních dílů z druhovýroby a rozšířenými servisními službami. Pochopitelně, turbodiesely dovedou uspořit hodně peněz vynakládaných na palivo.

Jedním z nejoblíbenějších modelů střední třídy je na českém trhu ojetin Peugeot 407. Jeho oblibě nahrává především současný zvýšený zájem zákazníků o ojetiny s naftovým pohonem. Francouzské vozy totiž vždy byly synomymem pro povedené dieselové motory a Peugeot 407 rozhodně není v tomto ohledu výjimkou.