Recenze / Mitsubishi Pajero (1999–2006)

Z jízdního hlediska překvapí Pajero komfortem a kultivovaností, jen je potřeba mít na paměti hmotnost auta a jeho vysoko položené těžiště. U verzí s automatickou převodovkou je také nutné počítat s trochu línějším dynamickým projevem. Pod kapotou motoru najdeme vcelku silné a prověřené motory, které ovšem budou mít vyšší spotřebu paliva. V praxi se nejčastěji setkáme s v podstatě ideálním motorem pro tento off-road – turbodieselem 3,2 DI-D. Od počátku se dodával v provedení s výkonem 121 kW, po faceliftu v roce 2003 dostaly vozy s manuální převodovkou výkon 125 kW, verze s automatem pak 118 kW. V závěru výroby modelu pak diesel posílil na 136 kW, ovšem tyto verze jsou vzácné. Podobně jsou vzácné i druhé dvě motorizace – diesel 2,5 TD se 73 nebo později 85 kW je totiž slabý a kultivovaný benzinový šestiválec 3,5 litru s výkonem 149 kW je zase hodně žíznivý. 

Mitsubishi Pajero nebylo v době uvedení levným automobilem, a tak je logické, že nabízí bohatou základní výbavu. Je tu automatická klimatizace, kompletní elektrická výbava nebo pokročilé řízení pohonu všech kol. Často se můžeme setkat s opravdu velmi dobře vybavenými kousky, u kterých nechybí kožená sedadla, tempomat a další vymoženosti. Novější Pajera ovšem mají možnosti ještě širší. 

Mitsubishi Pajero je, jak se na pořádný off-road sluší a patří, opravdu mohutný a výrazný vůz. Třetí generace se hodně zakulatila, přesto je snadno identifikovatelná. Drsný vzhled tu často může být zvýrazněn ochrannými rámy, stupačkami a dalším příslušenstvím. 

Mitsubishi Pajero je velký a těžký automobil vybavený silnými motory, které ovšem tehdy byly na počátku svého vývojového cyklu. Spotřeba jednotek je tedy oproti současným motorům, ale i stejným agregátům v novější generaci trochu vyšší. Rozhodně nelze z hlediska spotřeby doporučit benzinový agregát, který je velmi žíznivý. 

Třetí generace Mitsubishi Pajero přišla s výraznou změnou konstrukce – rámový podvozek nahradila samonosná karoserie s nezávislým zavěšením kol, což výrazně vylepšilo jízdní vlastnosti. V terénu pak k perfektním schopnostem pomáhá vestavěný pomocný rám, který zvyšuje tuhost řešení a umožňuje větší křížení náprav. 

Nárazovými zkouškami organizace Euro NCAP nikdy Mitsubishi Pajero třetí generace neprošlo. Robustní stavba vozu však poskytuje posádce dobrou ochranu, přispívá k tomu i bohatá bezpečnostní výbava. Ovšem při bočním nárazu lze mít o bezpečnost trochu obavy, cestující totiž sedí blízko dveří. 

Z hlediska prostornosti je Mitsubishi Pajero velmi uspokojivý vůz, u kterého se ovšem projevuje robustnější konstrukce. Prostornější je pochopitelně dlouhá pětidveřová varianta, ve které mají cestující možnost vytvořit si sklopením předních a zadních sedadel dokonce dvojlůžko. V zavazadlovém prostoru pak může být schována třetí řada sedadel. Zavazadelník pojme u kratší varianty 290 litrů nákladu, u delší potom solidních 615 litrů. Maximem je 2195 litrů při sklopených zadních sedadlech. 

Jízdní komfort Pajera je překvapivě dobrý, na silnicích se pohybuje vcelku plavně. Při přejezdu příčných nerovností se ovšem ozývají rázy od náprav, tuto vlastnost dokonce po třetí generaci podědila následně i čtvrtá. Komfortně působí i interiér, kde hrají prim pohodlná sedadla s dobrou oporou a slušným bočním vedením – obojí se bude v terénu hodit. 

Velké off-roady jsou provozně náročnými automobily. Pajero je sice spolehlivý a robustní vůz, ovšem ceny náhradních dílů a servisních úkonů jsou pochopitelně vyšší. Vcelku vysoká je také spotřeba paliva.