Recenze / Honda CR-V (2007–2011)

Honda s modelem CR-V hned zkraje zachytila vlnu popularity kompaktních SUV. Japonský model se stal jedním z nejpopulárnějších vozů této kategorie a jeho v pořadí třetí generace v úspěších pokračovala. Oproti prvním dvěma provedením se ale trochu změnilo zaměření auta, z robustního CR-V se stalo čistě silniční SUV, které se do terénu moc nehodí. Většina zákazníků tuto změnu přivítala, třetí generace CR-V tak dostala například velmi jisté a čitelné jízdní vlastnosti, kterým vévodí překvapivá ochota vrhat se do zatáček. Naopak automaticky přiřaditelný pohon zadní nápravy reaguje pomaleji a jízdní komfort je průměrný.

CR-V třetí generace je stále atraktivní SUV, u kterého nemají zákazníci mnoho možností výběru variant. Základní verzí bylo provedení s dvoulitrovým benzinovým motorem o výkonu 110 kW. I na relativně velký a hmotný vůz je to vcelku dostačující pohonná jednotka, která ale nepřináší kdovíjak oslnivou dynamiku ani spotřebu paliva. V omezeném množství byla na českém trhu k mání i zážehová motorizace 2,4 litru s výkonem 122 kW, která má sice ještě o něco vyšší spotřebu, ale přináší lepší dynamické parametry a určitou výkonovou rezervu. Ideální volbou pro CR-V je ale turbodiesel CDTi s objemem 2,2 litru a výkonem 103 kW. Papírově se sice výkon nejeví jako oslňující, přísun točivého momentu a kultivovaný projev oceňovaného agregátu od Hondy však v praxi přinášejí zdaleka nejpříjemnější jízdní projev. Navíc je pochopitelně nejúspornější variantou. Vzhledem k vlastnostem této motorizace je právě turbodiesel zdaleka nejrozšířenější verzí, kterou lze jako ojetou zakoupit. S relativně úsporným turbodieselem získají majitelé kvalitní SUV s velkorysou nabídkou vnitřního prostoru. Interiér také potěší propracovanými detaily, které ještě zvyšují jeho praktičnost. Například objemný zavazadlový prostor lze rozdělit na dvě patra, sklápění sedadel snad už nemůže být jednodušší a dvojitá odkládací schránka před spolujezdcem je hezky prostorná.

Honda CR-V patří ve svém segmentu k autům, které se rozhodně nepodbízejí cenou. Vyšší základní cenovce nového vozu ale odpovídá vcelku bohatá výbava. Na trhu je na výběr dostatek vozů s koženým čalouněním, navigačním systémem či xenonovými světlomety. Velmi populární volbou byla automatická převodovka, bohužel až do roku 2010 se nenabízela pro dieselový motor.

Honda CR-V se ve své třetí generaci z hlediska designu od prvních dvou modelů výrazně odchýlila. Vzhled auta lze popsat jako odvážný, přitom ale design není tak kontroverzní jako u hatchbacku Civic. Celkově tak lze CR-V popsat jako atraktivní SUV pro ty, kteří hledají nápadnější a vzhledově zajímavější vůz.

Honda CR-V patří mezi ty větší z kompaktních SUV, a proto je potřeba také počítat s tím, že relativně těžší vůz nemusí být příliš úsporný. Pro benzinové verze to platí beze zbytku, průměrné spotřebě 8,1 litru na 100 kilometrů u dvoulitru se ale dá přiblížit. Podobně je tomu u turbodieselu, vznětové provedení má podle údajů výrobce spotřebovat 6,7 litru.

Jízdní vlastnosti CR-V patří k tomu nejlepšímu ve třídě, vysoká Honda si překvapivě dobře poradí se zatáčkami, do kterých se vrhá s nebývalou ochotou. Vykoupeno je to celkově trochu tužším naladěním podvozku, které může vést k mírným nejistotám na zvlněném povrchu.

Vysoká stavba a vyšší posaz dělají z CR-V automobil, který je příjemné řídit, což se pozitivně projevuje na bezpečnosti. Řidič má dobrý přehled o dění kolem sebe. V nárazových testech Euro NCAP získala Honda CR-V čtyři hvězdičky.

Ačkoli na to díky tvarům karoserie vůbec nemusí CR-V vypadat, interiér vozu je velmi praktický a prostorný. Zavazadlový prostor potěší objemem 524 litrů a možností být rozdělen na dvě patra. Snadné je sklápění zadních sedadel a i užitečná hmotnost 509 kilogramů vypovídá o výborných přepravních schopnostech auta.

Tužší podvozek, který CR-V dodává na jistotě v jízdních vlastnostech, znamená mírné omezení komfortu jízdy. Ten je celkově spíše průměrný, pro posádku CR-V zůstává stále vcelku příjemným vozem. Nepříjemné dovedou být rázy, které se přenášejí do kol od děr na našich silnicích.

Hondy se tradičně řadí mezi spolehlivá auta a nejinak je tomu u CR-V. Náklady na servis CR-V nejsou přehnaně vysoké, avšak je potřeba počítat s místy vyšší cenou náhradních dílů. Benzinové verze mají vcelku vysokou spotřebu paliva, naftová je spořivější, ale v konkurenci najdeme i úspornější vozy. 

Pokud jde o odvážný design, luxusněji pojatý interiér a různé elektronické systémy (např. radarový tempomat), hraje nejnovější CR-V oproti svým předchůdcům úplně jinou ligu. Pod kapotou první generace Hondy tlouklo vždy výhradně benzinové srdce, druhá generace dostala v roce 2005 konečně diesel. U současné třetí generace se už zájemce o benzinový agregát musí při hledání v bazarech hodně snažit. Zhruba 80 % nabízených vozů jsou totiž diesely. Jedním z důvodů hovořících ve prospěch benzinu byla možnost spojení s automatickou převodovkou, diesel ji dostal až v roce 2010. Dieselový motor vlastní produkce platí za povedenou a spolehlivou jednotku, ale stejně jako u všech ojetin zde platí, že kdo chce minimalizovat riziko drahých poruch, koupí si raději benzin, který je obvykle o 30 až 50 tisíc levnější. Oba motory ale mají rozvody poháněné řetězem, kupující má tedy alespoň o starost méně. Dieselové Hondy prodané jako nové v ČR naštěstí neměly filtr pevných částic, individuálně dovezené kusy ale zpravidla ano. Po faceliftu v roce 2010 ale už byl filtr montován standardně.