Recenze / Citroën C4 (2010–2018)

Citroën C4 druhé generace byl uveden v roce 2010 a v mnohém znamenal radikální změnu. Automobilka se totiž tentokrát soustředila na to, aby vůz zaujal ještě širší publikum, a tak si odpustila řadu výstřelků. Karoserie je tak konzervativněji tvarovaná a spíše než dynamická je u druhé generace elegantní. Snaží se vypadat co nejsolidněji. Totéž platí pro interiér, kde byla opuštěna koncepce s přístrojovou kapličkou uprostřed nad palubní deskou, tentokrát tu najdeme klasickou sestavu budíků pod volantem. Ruku v ruce s umírněním tvarů a některých řešení jde i celkově podstatně vylepšené zpracování interiéru. Ten tak patří ke špičce třídy nejenom z hlediska ergonomie a pohodlí, ale také právě použitých materiálů. Překvapením může být absence dalších karosářských verzí, C4 druhé generace se prodává pouze jako pětidveřový hatchback. Třídveřová varianta byla vyřazena z nabídky jednak z důvodu malého zájmu zákazníků, ale také proto, aby nekonkurovala luxusnějšímu modelu DS4. Ten má sice také pětici dveří, ovšem ty zadní se maskují a vůz se snaží působit jako kupé. Skóre druhá generace C4 vylepšuje i z hlediska prostornosti. Cestující tu mají více místa a opravdu strádat nebudou, snad jen vzadu mohou mít dlouháni potíže s místem na hlavu. Výrazně se oproti předchozímu provedení zvětšil i zavazadlový prostor, a C4 tak rázem místo k outsiderům patří k premiantům.

Náskok na konkurenty navýšila druhá generace z hlediska pohodlí. Už první patřila ke špičce, druhá C4 pak bude ve třídě jen těžko hledat sobě rovného. Jízdní komfort je opravdu skvělý, inženýrům se navíc podařilo také výrazně zlepšit jízdní vlastnosti. Ne, stále není C4 sportovní hatchback, ale tím ani být nemá. Na pokyny řidiče však už reaguje hbitě a přesně, ostřejší jízdní styl tak není vozu vyloženě proti srsti. Nekomunikativní řízení nebo delší dráhy řazení ovšem jasně naznačují, že s dlouhodobým sportováním se tu nepočítá.

Pod kapotou C4 najdeme příjemně úsporné motory, které dobře sedí k charakteru auta. Ani základní čtrnáctistovka 1,4 VTi s výkonem 70 kW není vyloženě loudavá, šestnáctistovky však poskytnou přece jen dynamičtější svezení. Jejich nabídka čítá atmosférickou verzi VTi s 88 kW a přeplňovaný motor THP s výkonem 115 kW. Výborný turbomotor je tu ovšem spojen s letargickou robotizovanou převodovkou BMP. Turbodiesely zastupují 1,6 HDi s výkony 68 a 84 kW, silnější verzi lze mít i v mikrohybridním provedení e-HDi. To je opět spojeno s převodovkou BMP. Nejsilnější turbodieselovou variantou je dvoulitr HDi s výkonem 110 kW. Kdo touží po výkonnějších motorech, musí hledat u luxusnějšího modelu DS4.

Oproti konkurenci bývá opět druhá generace C4 o trochu lépe vybavena a opět platí, že zákazníci si mohli zvolit i velmi nadstandardní příplatkové prvky výbavy. Už rozsah základní výbavy je velmi bohatý a zahrnuje šestici airbagů, klimatizaci, tempomat a řadu dalších komfortních prvků.

Druhá generace Citroënu C4 opustila extravagantní tvary a soustředí se na vyváženost, eleganci a solidní dojem. Důvodů je několik, výrobce chtěl vůz přiblížit vkusu širšího publika, roli extravagantního modelu také hraje dražší DS4. Vzhled C4 je tak oproti předchozím francouzským modelům možná trochu usedlejší, ale to bude vadit málokomu.

Paleta motorů pod kapotou druhého C4 je vzácně vyvážená. Už základní motor je dostačující pohonnou jednotkou, u které navíc spotřeba neroste do závratných mezí ani v dálničním tempu. Jak benzinové, tak vznětové motory proto můžeme prohlásit za příjemně úsporné, pro diesely to pochopitelně platí dvojnásob.

Druhá generace C4 také napravuje hříchy v oblasti jízdních vlastností. Auto je teď podstatně lépe ovladatelné a i rychlé změny směru zvládá s jistotou. Sportovní jízdní projev od něj ovšem očekávat nelze, elán krotí méně komunikativní řízení, delší dráhy řazení a celkově komfortní charakter auta.

Citroën C4 druhé generace si v nárazových testech Euro NCAP připsal v roce 2010 skóre pěti hvězdiček. Napodobil tak předchozí model, oproti kterému je však v oblasti bezpečnosti podstatně dále. Bohatší je bezpečnostní výbava a výrazně ztuhla také karoserie.

První C4 měla sice dostatek místa v interiéru, ale v zavazadlovém prostoru to bylo horší. Druhá generace opět nedostatky napravuje. Zavazadlový prostor s objemem 380 litrů patří ke špičce třídy, co se prostoru pro posádku týče, mnozí C4 porovnávají s vozy o třídu výše. Jen nad hlavou cestujících vzadu není místa nazbyt.

Vysoký cestovní komfort byl trumfem první C4 a druhá generace jde v tomto ohledu ještě o něco dále. Dle současných měřítek je to nejkomfortnější vůz nižší střední třídy, jízdní komfort negativně neovlivní ani velká příplatková kola. České silnice žehlí C4 s grácií. K celkovému komfortu přispívá i prostorný interiér s vynikající ergonomií ovládání a také velmi pohodlná sedadla.

Horší pověst Citroënů z hlediska spolehlivosti by mohla s modelem C4 vzít za své. Výrobce výrazně zapracoval na celkové kvalitě zpracování vozu, a C4 by se tak měla zařadit přinejmenším do středu pole.