Recenze / Citroën C3 (2002–2009)

Malé Citroëny žily po dlouhá léta hodně ve stínu legendárního, ale dnes už samozřejmě naprosto nemoderního modelu 2CV alias „kachny“. Dlouho se jim na jeho úspěch nedařilo dosáhnout, až přišel v roce 2002 model C3. Ten tak trochu na 2CV svou kulatou a relativně vysokou karoserií odkazoval, po všech stránkách to však byl moderní vůz segmentu B. Auto, které se díky designu zalíbilo především ženám, má krom vzhledu ještě celou řadu dalších předností, jsou tu pochopitelně i nedostatky. Ke kladům patří jednoznačně velmi dobrá nabídka prostoru uvnitř, C3 se v tomto ohledu řadí na absolutní vrchol své třídy. Pozitivně se na tomto faktu podepisuje vyšší stavba vozu, kterou design umně využívá. Místo nad hlavou, prostor pro kolena i 305 litrů zavazadelníku, to vše jsou v dané třídě nadprůměrné parametry. Interiér vozu je navíc stejně jako zevnějšek líbivý, jen tu převládají tvrdé plasty s nevalným slícováním. Dlouhodobě se také C3 řadí k méně spolehlivým vozům, na druhou stranu závady většinou nebývají vážné, a tudíž ani drahé. Malý Citroën byl na svou dobu výjimečný i často velmi dobrou výbavou. Naopak nepovedené jsou jízdní vlastnosti, podvozek nepůsobí příliš jistým dojmem a v zatáčkách se k tomu přidávají výraznější náklony. Naopak jízdní komfort je na velmi dobré úrovni, jen dost měkká sedadla s malým bočním vedením nejsou pro každého.

Paleta motorů je vcelku bohatá a časem se měnila. Základem je motor 1,1 litru s výkonem 44 kW, který postačí na městské popojíždění. Čtrnáctistovka s výkonem 54 kW je lepší volbou, ještě lépe je na tom její silnější verze s výkonem 65 kW. Pro solidní dynamiku je v nabídce motor 1.6 s výkonem 80 kW. Turbodiesely z počátku zastupovala čtrnáctistovka HDi ve verzích 50 a 66 kW. Tento motor se vyznačuje velmi dobrou spolehlivostí a příjemně nízkou spotřebou paliva, v silnější verzi přitom už není úplný louda. V roce 2005 přišly s drobným faceliftem o něco méně trvanlivé, ale výkonnější turbodiesely 1.6 HDi s výkonem 66 a 80 kW.

Kromě standardního C3 vyráběl Citroën i dva trochu atypické modely. Tím prvním byl zvláštní kabriolet C3 Pluriel, který si ovšem kvůli složité konstrukci střechy s ručně nasazovanými oblouky a celkově nekultivovanému projevu mnoho příznivců nezískal. Druhou zvláštností je provedení X-TR se zvýšenou světlou výškou, ochranným oplastováním a diferenciálem s omezenou svorností, které je i přes zachování pohonu jen předních kol určeno pro nezpevněné cesty. Toto provedení ovšem degraduje použitá robotizovaná převodovka SensoDrive, která řadí velmi pomalu. U běžných provedení byla za příplatek a příliš často se s ní nesetkáme.

Ačkoli můžeme mezi ojetinami narazit i na exempláře, u kterých chybí klimatizace, celkově je výbava C3 velmi dobrá. Standardem je čtveřice airbagů, nechybí centrální zamykání, autorádio a řada dalších prvků. Najít auto s klimatizací a řadou dalších komfortních položek přitom není obtížné.

Citroën C3 v době svého uvedení na trh doslova uchvátil designem. Ten je opravdu povedený a tento malý vůz působí elegantně, líbivě a trochu vesele dodnes, i když už se dlouho prodává jeho modernější nástupce. C3 je tak velmi hezké auto za příjemné peníze.

Prakticky žádný z motorů v C3 nemá nijak přehnané nároky na palivo, především turbodiesely 1.4 pak dovedou být opravdu velmi úsporné. Základní motor 1.1 ovšem na auto sotva stačí, takže se jeho spotřeba blíží větším a výkonnějším jednotkám a i u nich se přece jenom trochu projevuje větší čelní plocha vozu, takže soupeři dovedou být o něco málo úspornější.

Jízdní vlastnosti rozhodně nepatří mezi přednosti C3, auto vlastně používá přepracovanou techniku Peugeotu 206, který také nebyl žádným premiantem. Podvozek i kvůli měkčímu naladění trochu plave a řízení není příliš přesné ani nemá dobrou zpětnou vazbu. Ani stabilita v zatáčkách není kdovíjaká, C3 je jednoduše určen pro klidnou jízdu.

Z nárazových testů Euro NCAP si Citroën C3 první generace odnesl solidní čtyřhvězdičkové hodnocení, a to i díky tehdy nadstandardní bezpečnostní výbavě, ve které nechyběly čelní a boční airbagy. I díky ní tak dodnes v oblasti bezpečnosti ve své kategorii obstojí velmi dobře.

V době vzniku C3 bychom ve třídě malých vozů jen těžko hledali praktičtější vůz. Auto mělo oproti soupeřům podstatně větší nabídku vnitřního prostoru, zavazadlový prostor s objemem 305 litrů se stal největším ve třídě, sedadla byla velmi pohodlná a nechybí ani dostatek odkládacích míst.

Podvozek C3 je naladěn na komfortní notu a zvládá dobře filtrovat nerovnosti českých silnic. Pohodlná jsou i sedadla, která však pro někoho mohou být příliš měkká a jejich boční vedení je minimální. Vzdušný interiér ale posádka ocení, stejně jako jeho líbivý design a dostatek prostoru. Komfort vylepšují i u mnohých soupeřů nepříliš obvyklé prvky výbavy.

Citroën C3 je dnes k mání za atraktivní ceny a celkově by se měly jeho provozní náklady udržet na rozumné úrovni. Auto sice nepatří mezi nejspolehlivější, avšak většina potíží by neměla nadměrně zatížit rozpočet. I spotřeba motorů se drží v rozumných mezích.