Samozatmívací zpětná zrcátka jsou výbavou zpravidla luxusnějších vozů a omezují oslnění očí skrze zpětná zrcátka od za vámi jedoucího vozidla.
Samostmívací zpětná zrcátka mohou být taktéž vnímána jako prvek aktivní bezpečnosti, neboť omezují oslnění řidičových očí, čímž mu nejen umožňují lepší výhled, ale oddalují i příznaky únavy očí.
Samostmívací zpětné zrcátko je složeno ze samotného dvouskelného zrcátka, vrstvy tenkých vláken, elektrolytu tvořeného tekutými krystaly, jaké známe například z kalkulaček, a ze dvou fotosnímačů.
Při zapnutí zapalování dojde k aktivaci činnosti fotosnímačů. Jeden fotosnímač je umístěn na čelní straně zrcátka a jeden je umístěn na straně zadní. Údaje o intenzitě dopadaného světla v přední a zadní části zrcátka jsou neustále porovnávány v řídicí jednotce a v případě, že je intenzita světla v zadní části zrcátka vyšší, zrcátko automaticky ztmavne. Samotné ztmavnutí probíhá následovně. Ve vrstvě tenkých vláken vznikne elektrické napětí, které má za následek ztmavnutí elektrolytu z tekutých krystalů. Čím vyšší je intenzita světla v zadní části zrcátka v porovnání s přední, tím vyšší napětí je vytvořeno a tím více elektrolyt ztmavne. Díky tomu není řidič oslněn od vozidla jedoucího za ním. V případě zařazení převodu pro zpětný chod je veškeré napětí ze zrcátka odvedeno, aby řidič viděl lépe vzad.
Mohlo by se zdát, že samostmívací zpětná zrcátka mají pouze pozitivní vlastnosti, nicméně nezřídka se stává, že v kombinaci se zadními zatmavenými skly nefungují zcela správně. V takovém případě totiž spíše než ke zlepšení výhledu do prostoru za vozidlo, výhledu zcela zabraňují. Naštěstí drtivá většina výrobců poskytuje u vnitřního zpětného zrcátka tlačítko pro vypnutí zatmívací funkce.