Recenze / Honda Civic (2005–2012)

V roce 2005 se objevila už osmá generace tradičního kompaktního modelu Civic. A Honda s ním způsobila doslova poprask, design auta byl přirovnáván k UFO a mnoho lidí si na něj muselo zvykat. Na druhou stranu se velkému množství odvážný a atypický design ihned zalíbil a i po skončení aktivního života modelu stále láká (nebo odrazuje). Co působilo zprvu jako velmi šokující vůz, se docela rychle okoukalo, drama a pobouřenost tak rychle z dojmů ze setkání se Civicem vymizely. Na druhou stranu zůstává i dnes vůz originálem, který si s ničím jiným nelze splést.

V podobném duchu je proveden i interiér vozu, který je ovšem i přes své extravagantní provedení nebývale praktický. A také dost prostorný. Nezvyklá dvoupatrová palubní deska je v praxi přehledná a má výbornou ergonomii. Pochvalu zaslouží také pohodlná sedadla s velmi dobrou oporou a slušným bočním vedením. Prakticky řešené je i odklápění zadních sedáků směrem nahoru k opěradlu, kdy vznikne velkorysý prostor například pro převoz jízdních kol. To vše platí pro Civic v provedení hatchback, vzácněji lze na našem trhu narazit i na sedan, který ovšem vychází z modelů určených pro americký trh. Zajímavostí je, že na rozdíl od hatchbacku jej lze sehnat v úsporném hybridním provedení, na druhou stranu diesel pod kapotou sedanu nenajdete.

U ostatních provedení se motorizace dočkaly různých modernizací, většinou jde ovšem o prověřené agregáty, které jsou u Hondy pověstné svou ochotou vytáčet se. Základem je čtrnáctistovka s výkonem 61 kW, která jako jediná postrádá výraznější dynamiku. Druhým stupněm je stejně objemný motor s časováním i-VTEC a výkonem 73 kW. Velmi dobrou volbou je osmnáctistovka s výkonem 103 kW, která přináší dobrou dynamiku a příznivou spotřebu paliva. Pak už následuje vrcholné provedení Type-R se 148 kW. Turbodiesel se pod kapotu Civicu podíval jediný. Jde o agregát 2,2 i-CTDi s výkonem 103 kW, který je kladně hodnocen jak z hlediska kultivovanosti, tak dynamiky jízdního projevu i spotřeby.

Japonské automobilky se příliš neobtěžují se seznamy příplatkových prvků, už v základu tak Civic nabídne velmi dobrou výbavu, kterou vyšší stupně ještě vylepšují. O dobře vybavená auta není na trhu vůbec nouze, celkově je však potřeba počítat s trochu vyššími cenami.

Vzhled osmé generace Hondy Civic způsobil po uvedení velký poprask. Velmi neobvykle tvarovaný vůz rozdělil veřejnost na dva tábory – jedni mu dodnes nemohou přijít na chuť, druzí design milují. Pravda, čas trochu otupil šokující vnímání vzhledu vozu, přesto jde o nezaměnitelný originál.

Většinu motorové palety Civicu tvoří zážehové atmosférické motory s proměnným časováním ventilů. Těmi je Honda proslulá. Motory přinášejí velmi zajímavé výkony a přitom se chlubí i příznivou spotřebou paliva. Nejúspornější je ovšem jediný turbodiesel v nabídce. Pro někoho může být zajímavou alternativou hybridní provedení sedanu. Za ideální volbu je považována benzinová osmnáctistovka, která jede skoro jako dvoulitr a přitom má spotřebu jako konkurenční šestnáctistovky.

Civic osmé generace má velmi dobré jízdní vlastnosti, přitom nezapomíná na komfort. Na absolutní špičku sice trochu ztrácí, ale podvozek vede stopu velmi dobře a v hraničních situacích spíše než po nedotáčivém chování sáhne k přizvednutí vnitřního zadního kola.

Nárazovými testy Euro NCAP prošla Honda Civic hned několikrát. Z počátku výroby dvakrát po sobě získala čtyřhvězdičkové hodnocení, vylepšený vůz v roce 2009 získal hvězdiček pět. Bezpečnost vozu je nadprůměrná, což je dáno nejen dobrou bezpečnostní výbavou, ale také robustní karoserií.

Uvnitř Hondy Civic najde posádka dostatek místa jak vpředu, tak vzadu, dobré je to vzadu i s místem nad hlavou. Ocenit musíme i pohodlná sedadla. Také zavazadlový prostor si zaslouží pochvalu, nabízí v nižší střední třídě velmi nadprůměrný objem 414 litrů.

Interiér Civicu je dostatečně prostorný a velmi pohodlná sedadla poskytují tělu skvělou oporu i při dlouhých cestách, nezapomínají přitom ani na solidní boční vedení. Podvozek auta je velmi dobrým kompromisem mezi pohodlím a živějším projevem.

Honda Civic patří k nejspolehlivějším vozům své třídy a osmá generace to jenom potvrzuje. Potíží je opravdové minimum, a pokud budou majitelé něco řešit, půjde většinou o běžné opotřebení, navíc způsobené nekvalitními českými silnicemi. I spotřeba motorů se drží v příjemných mezích.

V záplavě německé konfekce na plochách autobazarů vyčnívá Civic svým futuristickým designem a žádný návštěvník jej nemine bez povšimnutí. Odvážný vzhled však neosloví každého a pro konzervativní povahy může být spíše překážkou. Cílovou skupinou jsou tudíž hlavně zájemci z řad mladších ročníků, kteří nechtějí splývat s davem a vedle kosmického designu palubní desky ocení třeba i nadprůměrnou variabilitu interiéru. Prodejní ceny Civicu klesají pomalu a pohybují se na úrovni Golfu. Srovnatelná Astra či Focus se dají koupit o pár desítek tisíc levněji, přesto však Civic na zájemce nikdy dlouho nečeká. To je dáno poměrně omezenou tržní nabídkou. Většina Civiců nabízených na českém trhu pochází od soukromých majitelů, mají tudíž v průměru najeto méně než Focusy, Golfy a Astry, které často slouží ve firemních flotilách. Obecně vzato je Civic většinou v zachovalejším stavu. Nejrozšířenějším motorem je benzinová osmnáctistovka, která kombinuje překvapivou dynamiku s přijatelnou spotřebou, za což vděčí spojení se šestistupňovým manuálem. Výhodou jsou u všech motorů rozvody poháněné bezúdržbovým řetězem, což oproti řemenu u ojetiny představuje úsporu peněz i starostí.