Recenze / Daewoo Tacuma (2001–2009)

Daewoo Tacuma je cenově příznivé rodinné MPV určené pro nenáročného motoristu. Vůz se začínal v roce 2001 prodávat pod značkou Daewoo, v polovině kariéry se ovšem název změnil na Chevrolet. A to poté, co jihokorejskou automobilku definitivně převzal koncern GM a rozhodl se ji přejmenovat. Tacuma nepatří na našich silnicích mezi časté návštěvníky, nejspíš za to může design, který ani v době vzniku nevyhovoval vkusu evropského zákazníka. Příď auta dnes působí hodně neobvyklým dojmem. Po faceliftu je sice trochu umírněnější, avšak stále nadšení nevzbudí. 

Tacuma trpí podobnými neduhy jako ostatní vozy Daewoo z její éry. Například dílenské zpracování rozhodně není příkladné a i použité materiály jsou lacinější. U použitého vozu to může znamenat výraznější opotřebení částí interiéru a také všemožné pazvuky. Jak interiér nezaujme z hlediska zpracování, tak téměř ohromí z hlediska praktičnosti. Vnitřek vozu je velmi variabilní, zadní sedadla jdou vyjímat jednotlivě, a lze tak získat velkou přepravní kapacitu. Zadní strana předních sedadel je vybavena sklopnými stolečky, v podlaze před zadními sedadly jsou úložné schránky. Pod sedadlem řidiče se nachází praktická zásuvka na drobnosti. Krom toho jsou tu klasické odkládací prostory jako schránka před spolujezdcem, kapsy ve dveřích a další místa. Zavazadlový prostor nabízí v základu 455 litrů místa. I díky těmto možnostem je Daewoo Tacuma v dané třídě zajímavou volbou. Konkurenti sice často nabízí podobné možnosti, Tacuma ovšem bývá levnější.

Z hlediska cestovního komfortu Tacuma nepatří mezi nejlepší vozy své kategorie, ale obstojí se ctí. Odhlučnění je sice trochu horší a léty používaný interiér může vydávat všelijaké zvuky, odpružení je ovšem celkem solidní a Tacuma zvládá filtraci nerovností docela dobře. Jízdní vlastnosti jsou na tom hůře, potvrzují, že je Tacuma auto pro nenáročné řidiče. Brzdy často vadnou, řízení je odtažité a podvozek mnoho jistoty nepřináší. Tacuma se dodávala s širší paletou motorů, chybí v ní ovšem vznětové agregáty. Základní motorizací je šestnáctistovka, k dispozici byla celkem v trojici provedení – základní výkon je 66 kW, silnější provedení má 77 kW, a v závěru výroby dokonce 79 kW. Středem nabídky byla osmnáctistovka s výkonem 72 a 74 kW, která z nabídky v závěrečném roce zmizela. Na vrcholu pak byl dvoulitrový čtyřválec. Jeho základní výkon 77 kW neohromí, silnější verze s 89 kW a v závěru také s 90 kW už jsou zajímavější. Tacuma je relativně těžší vůz a dvoulitrový motor vozu sluší nejvíce, byť neohromí spotřebou. Jenže osmnáctistovka není téměř vůbec úspornější a šestnáctistovka v praxi spotřebuje jen asi o litr méně paliva než dvoulitr.

Tacuma dnes výbavou určitě neohromí, avšak na svou dobu lákala na slušnou sadu praktických a komfortních prvků. Klimatizace, elektrická výbava včetně centrálního zamykání či sklopných zrcátek jsou v podstatě nutnou klasikou.

Tacuma nepatří na našich silnicích mezi časté návštěvníky, nejspíš za to může design, který ani v době vzniku nevyhovoval vkusu evropského zákazníka. Příď auta dnes působí hodně neobvyklým dojmem. Po faceliftu je sice trochu umírněnější, avšak stále nadšení nevzbudí.

Tacuma je MPV, které se prodávalo výhradně se zážehovými motory o objemu 1,6, 1,8 a 2,0 litru. Rozdíl ve spotřebě jednotlivých agregátů není nijak zásadní, ovšem Tacuma není příliš úsporný vůz. Pokud chcete ušetřit provozní náklady, vybírejte provedení s možností provozu na LPG, přestavby se objevují hlavně u dvoulitrového motoru.

Jízdní vlastnosti nepatří mezi přednosti tohoto staršího korejského MPV a potvrzují, že je Tacuma auto pro nenáročné řidiče. Brzdy často vadnou, řízení je odtažité a podvozek mnoho jistoty nepřináší. Nepřesné je i řazení. Klidný jízdní styl je pro Tacumu tím pravým.

Na rozdíl od ostatních dobových vozů Daewoo působí Tacuma přece jen trochu bytelnějším dojmem a určité konstrukční zásahy potvrzuje i pohotovostní hmotnost zhruba 1500 kilogramů. V nárazových testech Euro NCAP se sice Tacuma nikdy neobjevila, ovšem mohla si na svou dobu vést relativně průměrně. Dnes to není kdovíjak bezpečný automobil, ale v autě v dobrém technickém stavu může být posádka klidná.

Velkou předností Daewoo Tacuma je variabilní interiér. Zadní sedadla jdou vyjímat jednotlivě, a lze tak získat velkou přepravní kapacitu. Zadní strana předních sedadel je vybavena sklopnými stolečky, v podlaze před zadními sedadly jsou úložné schránky. Pod sedadlem řidiče na nachází praktická zásuvka na drobnosti. Zavazadlový prostor nabízí v základu 455 litrů místa.

Z hlediska cestovního komfortu Tacuma nepatří mezi nejlepší vozy své kategorie, ale obstojí se ctí. Odhlučnění je sice trochu horší a léty používaný interiér může vydávat všelijaké zvuky, odpružení je ovšem celkem solidní a Tacuma zvládá filtraci nerovností docela dobře.

Pro Tacumu platí prakticky totéž, co pro většinu ojetin jejího věku. Vyžaduje větší pozornost z hlediska servisu, a byť samotné jednotlivé položky nemusí být výrazným zásahem do rozpočtu, větší množství poruch by mohlo být nepříjemné. U auta je vhodné dávat pozor na výměnu rozvodového řemenu, protože interval výměny byl vcelku krátký – 60 000 kilometrů.